Včera jsem přemejšlel
Dneska mám depresi
Teď hledám vhodnej strom
Kde bych se oběsil
Včera jsem ještě měl
Pivo a matesy
Pak jsem se zapomněl
Dostal jsem depresi
Včera jsem se ještě smál
Dneska už mám strach
Čekám, kdy mě přepadne
Mezilidskej vztah
ukazky
z alba 7777 (2013)
Fenka mp3 text
kupujte cd
kupujte digitalne na bandcampu
z alba Dlask (2009)
Motto mp3 text
Oxymoron mp3 text
Pribeh mp3 text
kupujte cd
kupujte digitalne na bandcampu
kompletni poslech a castecny download na last.fm
z alba Zari (2006)
Mila mp3 text
kupujte cd
kupujte digitalne na bandcampu
kompletni poslech a download na last.fm
z alba Je mi nadherne (2003)
Holka mp3 text
Intosky mp3 text
Mantra mp3 text
kupujte cd
kupujte digitalne na bandcampu
kompletni poslech a download na last.fm
z alba Tak mladi a uz tak slavni (1997)
kupujte digitalne na bandcampu
texty
podle alb
Je mi nádherně...
Deprese Holka Inťošky Invaze Karavana Kůže Mantra Maškary Párek Sen Slova Sokrates Uklízečka Zejtra VečírekZáří
Ester Happyend Chrlení Kamarádi Koruna Krematorium Milá Moře Večeře ZdravíDlask
Dlouho Město Motto Nádobí Noc Oxymoron Příběh Ruce Sousedi Vpořádku7777
Narozeniny Fenka Vzducholoď Dotazník Arabeska Jizvy Káva Jana Řekamimo veškeré edice
Hošipodle abecedy
Arabeska
Deprese
Dlouho
Dotazník
Ester
Fenka
Happyend
Holka
Hoši
Chrlení
Inťošky
Invaze
Jana
Jizvy
Kamarádi
Karavana
Káva
Koruna
Krematorium
Kůže
Mantra
Maškary
Město
Milá
Moře
Motto
Nádobí
Narozeniny
Noc
Oxymoron
Párek
Příběh
Ruce
Řeka
Sen
Slova
Sokrates
Sousedi
Uklízečka
Večeře
Večírek
Vpořádku
Vzducholoď
Zdraví
Zejtra
Deprese^
Holka^
Až ti někdo příště řekne
Holka, já tě miluju
Tobě to dneska vážně sekne
Tak já u toho nebudu
Tak já u toho nebudu
Tak já u toho nebudu
Až si tě někdo příště veme
Do kina nebo za ženu
A přinese ti modrý z nebe
Tak já se jenom usměju
Tak já se jenom usměju
Tak já se jenom usměju
Radši bych abys byla hloupá
Ošklivá nebo nevěrná
Jenže, jak na tebe teď koukám
Tak jsi mi jenom lhostejná
Tak jsi mi jenom lhostejná
Tak jsi mi jenom lhostejná
Až ti zas někdy bude smutno
Tak breč na cizím rameni
Žádnej z nás to nechtěl utnout
Na věci to nic nemění
Na věci to nic nemění
Na věci to nic nemění
Holka, já tě miluju
Tobě to dneska vážně sekne
Tak já u toho nebudu
Tak já u toho nebudu
Tak já u toho nebudu
Až si tě někdo příště veme
Do kina nebo za ženu
A přinese ti modrý z nebe
Tak já se jenom usměju
Tak já se jenom usměju
Tak já se jenom usměju
Radši bych abys byla hloupá
Ošklivá nebo nevěrná
Jenže, jak na tebe teď koukám
Tak jsi mi jenom lhostejná
Tak jsi mi jenom lhostejná
Tak jsi mi jenom lhostejná
Až ti zas někdy bude smutno
Tak breč na cizím rameni
Žádnej z nás to nechtěl utnout
Na věci to nic nemění
Na věci to nic nemění
Na věci to nic nemění
Inťošky^
Sepraný trička a černočerný džíny
Freudovsky síťovaný punčošky
Pichlavej pohled a nedobytný klíny
Už ve školce jste mi nechtěli dát kousnout
Chleba se šunkovým salámem
Kterej vám vaše maminka zabalila do papírovýho ubrousku
A o poledním klidu jste mě nutili
Abych si šel s váma lehnout
Protože vy jste holky inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Jedinej, kdo se mi fakt líbí
Jsou holky z reklam na vložky
Nalíčený a jinak celý bílý
V ruce držej raketu, a nebo jezděj na koni
A taky skáčou padákem a věnujou se baletu
Honěj se v sadu jabloní
A nechaj se chytit a sbouchnout príma chlapákem
A v noci, když skončí natáčení
Tak se odlíčí a jsou z nich inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Zajímalo by mě, mezi kterejma nohama
Tu svoji kluzkou věcičku schovávaj stonožky
Tohle jsem ti řek v kavárně Slávie
A ty ses pozvracela do svýho capuccina
A s tebou všechny tvoje kámošky
Jedinej problém mezi náma dvěma je
Že já jsem dělnickýho původu
Zatímco vy, vy jste holky inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Freudovsky síťovaný punčošky
Pichlavej pohled a nedobytný klíny
Už ve školce jste mi nechtěli dát kousnout
Chleba se šunkovým salámem
Kterej vám vaše maminka zabalila do papírovýho ubrousku
A o poledním klidu jste mě nutili
Abych si šel s váma lehnout
Protože vy jste holky inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Jedinej, kdo se mi fakt líbí
Jsou holky z reklam na vložky
Nalíčený a jinak celý bílý
V ruce držej raketu, a nebo jezděj na koni
A taky skáčou padákem a věnujou se baletu
Honěj se v sadu jabloní
A nechaj se chytit a sbouchnout príma chlapákem
A v noci, když skončí natáčení
Tak se odlíčí a jsou z nich inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Zajímalo by mě, mezi kterejma nohama
Tu svoji kluzkou věcičku schovávaj stonožky
Tohle jsem ti řek v kavárně Slávie
A ty ses pozvracela do svýho capuccina
A s tebou všechny tvoje kámošky
Jedinej problém mezi náma dvěma je
Že já jsem dělnickýho původu
Zatímco vy, vy jste holky inťošky
Když už mi teda nechceš dát
Nemohla bys mi aspoň pučit
Mám sebou ostnatej drát
Nemohla bys mě mučit
Invaze^
Když ses se mnou stýkala
Hlasitě jsi hýkala
Křidélky jsi mávala
A já si ani nevšimnul
Že invaze už začala
Jakmile jsi přistála
K hlavě ses mi přisála
Říkal jsem ti, jak jsi jiná
Divně jsi se usmála
A pak sis kůži sundala
Haj hou, invaze už začala
Nejsou to Marťani, jezděj na velkým voze
Haj hou, hoďte se se do gala
Nechte si od nich vycucat z hlavy mozek
Hlasitě jsi hýkala
Křidélky jsi mávala
A já si ani nevšimnul
Že invaze už začala
Jakmile jsi přistála
K hlavě ses mi přisála
Říkal jsem ti, jak jsi jiná
Divně jsi se usmála
A pak sis kůži sundala
Haj hou, invaze už začala
Nejsou to Marťani, jezděj na velkým voze
Haj hou, hoďte se se do gala
Nechte si od nich vycucat z hlavy mozek
Karavana^
Kreslíš si rtěnkou bradavky
Na zadku nosíš mořskou pannu
V pupíku schováš kamínek
A v klíně čtyři prskavky
Jsem tuhle našel k ránu
Tvá ňadra bílé ovečky
Pokaždé mám chuť na zmrzlinu
Kdybych tě dostal v kornoutku
Prokousal bych se kopečky
Tam dolů, k tvému klínu
Celá jsi z hebké šlehačky
Jen kalhotky máš z marcipánu
Když olížu ti cukr z úst
Tvůj smích vypustí obláčky
Nad mojí karavanu
Na zadku nosíš mořskou pannu
V pupíku schováš kamínek
A v klíně čtyři prskavky
Jsem tuhle našel k ránu
Tvá ňadra bílé ovečky
Pokaždé mám chuť na zmrzlinu
Kdybych tě dostal v kornoutku
Prokousal bych se kopečky
Tam dolů, k tvému klínu
Celá jsi z hebké šlehačky
Jen kalhotky máš z marcipánu
Když olížu ti cukr z úst
Tvůj smích vypustí obláčky
Nad mojí karavanu
Kůže^
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Tančíš k poctě svýho hada, hadí věci děláš ráda
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Tančíš k poctě svýho hada, hadí věci děláš ráda
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Tančíš k poctě svýho hada, hadí věci děláš ráda
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Tančíš k poctě svýho hada, hadí věci děláš ráda
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Hadí oči, jazyk hadí, jen ať o mě nezavadí
Máš kalhoty z hadí kůže, jen had ti je svlíknout může
Mantra^
Poslední dobou se to nějak sere
Miroslav neví, co by měl dodat
Sedí si tiše ve svý temný obývací cele
Říká si, kdyby tohle nebyl život
Ale třeba hra na fanty
Tak bych se snad radši nechal podat
Říkej si mantru Je mi nádherně
Že mě to už dávno nenapadlo
A přepadnou-li tě někdy pochyby
Zamkni se pozdě večer v koupelně
Stoupni si nahý před zrcadlo
A zopakuj si kopulační pohyby
Poslední dobou je toho nějak hodně
Miroslav rozpouští prášky v alkoholu
Říká si, kdybych tak nebyl Miroslav
Ale třeba akvarijní rybka
Zmítal bych se v křečích někde po dně
Anebo u hladiny plaval hlavou dolů
Říkej si mantru Je mi nádherně
Že mě to už dávno nenapadlo
A přepadnou-li tě někdy pochyby
Zamkni se pozdě večer v koupelně
Stoupni si nahý před zrcadlo
A zopakuj si kopulační pohyby
Miroslav neví, co by měl dodat
Sedí si tiše ve svý temný obývací cele
Říká si, kdyby tohle nebyl život
Ale třeba hra na fanty
Tak bych se snad radši nechal podat
Říkej si mantru Je mi nádherně
Že mě to už dávno nenapadlo
A přepadnou-li tě někdy pochyby
Zamkni se pozdě večer v koupelně
Stoupni si nahý před zrcadlo
A zopakuj si kopulační pohyby
Poslední dobou je toho nějak hodně
Miroslav rozpouští prášky v alkoholu
Říká si, kdybych tak nebyl Miroslav
Ale třeba akvarijní rybka
Zmítal bych se v křečích někde po dně
Anebo u hladiny plaval hlavou dolů
Říkej si mantru Je mi nádherně
Že mě to už dávno nenapadlo
A přepadnou-li tě někdy pochyby
Zamkni se pozdě večer v koupelně
Stoupni si nahý před zrcadlo
A zopakuj si kopulační pohyby
Maškary^
Fakt se mě neptej, kdo vlastně jsme
Nemyslím si, že bych to kdy věděl
Fakt se mě neptej, kam to vlastně jdeme
Stejně bych radši někde v klidu seděl
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Fakt se mě neptej, co to dávaj za film
Asi jsem něco podstatnýho zaspal
Fakt se mě neptej, kde je vlastně plátno
Promítač s promítačkou nám to dělaj naschvál
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Fakt se mě neptej, s kým to vlastně hrajem
Tohle budou nějaký divný závody
Fakt se mě neptej, kdy odpískaj konec
Docházej síly a prohráváme na body
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Tancujem spolu na maškarním bále
Bojím se chvíle sundávání masek
Až přijde půlnoc a rozsvítí se v sále
Kolem je plno netvorů a krásek
Koukáme na sebe a nemáme co sundat
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Nemyslím si, že bych to kdy věděl
Fakt se mě neptej, kam to vlastně jdeme
Stejně bych radši někde v klidu seděl
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Fakt se mě neptej, co to dávaj za film
Asi jsem něco podstatnýho zaspal
Fakt se mě neptej, kde je vlastně plátno
Promítač s promítačkou nám to dělaj naschvál
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Fakt se mě neptej, s kým to vlastně hrajem
Tohle budou nějaký divný závody
Fakt se mě neptej, kdy odpískaj konec
Docházej síly a prohráváme na body
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Tancujem spolu na maškarním bále
Bojím se chvíle sundávání masek
Až přijde půlnoc a rozsvítí se v sále
Kolem je plno netvorů a krásek
Koukáme na sebe a nemáme co sundat
Vím jenom, že jsme maškary
Vím jenom, že jsme maškary
Párek^
Chci být tvým párkem v rohlíku
Chci být tvou rybkou v pytlíku
Chci být tvou kaší na mlíku
Chci být tvým Nazdar, Pepíku
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Ochoč mě jako pudlíka
Přitluč mě ke dnu rybníka
Nech mě každej den zatýkat
Říkej mi, kdy a s kolika
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Přiveď si na mě posilu
Znič mojí sbírku motýlů
Křič na mě Netlač na pilu
Tak už se se mnou pomiluj
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Tak nech mě spát
Chci být tvou rybkou v pytlíku
Chci být tvou kaší na mlíku
Chci být tvým Nazdar, Pepíku
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Ochoč mě jako pudlíka
Přitluč mě ke dnu rybníka
Nech mě každej den zatýkat
Říkej mi, kdy a s kolika
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Přiveď si na mě posilu
Znič mojí sbírku motýlů
Křič na mě Netlač na pilu
Tak už se se mnou pomiluj
Nech mě spát v nohách svý postele
Nech mě spát v posteli svých nohou
Nech mě spát v nohách svý postele
Tak nech mě spát
Sen^
Žijeme jenom ve snu
Někoho, kdo už dávno zesnul
Sami si necháváme zdát
Že budeme žít napořád
Žijeme jenom ve snu
A tlak i tep nám dávno klesnul
Pomalu se nemusíme bát
Že by nám chlad lez za kabát
Klesáme zvolna ke dnu
Není, kdo by nás zvednul
Ten, komu o nás mělo jít
Prej musel náhle odejít
A pak, za pět minut dvanáct
V poslední vteřině poslední hodiny
Vezmem si sváteční šaty
Páříme se, a zakládáme rodiny
Žijeme jenom ve snu
Někoho, kdo už dávno zesnul
Sami si necháváme zdát
Že budeme žít napořád
Někoho, kdo už dávno zesnul
Sami si necháváme zdát
Že budeme žít napořád
Žijeme jenom ve snu
A tlak i tep nám dávno klesnul
Pomalu se nemusíme bát
Že by nám chlad lez za kabát
Klesáme zvolna ke dnu
Není, kdo by nás zvednul
Ten, komu o nás mělo jít
Prej musel náhle odejít
A pak, za pět minut dvanáct
V poslední vteřině poslední hodiny
Vezmem si sváteční šaty
Páříme se, a zakládáme rodiny
Žijeme jenom ve snu
Někoho, kdo už dávno zesnul
Sami si necháváme zdát
Že budeme žít napořád
Slova^
Vzpomínám na naši poslední noc
Velkej vůz nebylo vidět, tak jsme se milovali
Bylo to hezký, hezký až moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Vzpomínám na naši svatební noc
Manžel ti usnul, my jsme se milovali
Bylo to hezký, hezký až moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Vzpomínám na naši poslední noc
Nechtěli jsme se vidět, tak jsme si zavolali
Už o nic nešlo, vážně, nic moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Velkej vůz nebylo vidět, tak jsme se milovali
Bylo to hezký, hezký až moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Vzpomínám na naši svatební noc
Manžel ti usnul, my jsme se milovali
Bylo to hezký, hezký až moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Vzpomínám na naši poslední noc
Nechtěli jsme se vidět, tak jsme si zavolali
Už o nic nešlo, vážně, nic moc
Nic jsme si nechtěli, nijak jsme tomu neříkali
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Písmena říkám znova a znova
A znova nevím, co vlastně znamenaj
Nemám rád Lásku, Lidstvo a Boha
Nemám rád velký kozy a velký ramena
Nemám rád velký, namyšlený slova
Slova, co začínaj na velký písmena
Sokrates^
Sokrates byl pěkná svině
Taky na to dojel
Buď tě dostal dialogem
Nebo rovnou vojel
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Heidegger a tyhle hajzli
Všechno jedna banda
Nesouhlasíš, tak tě majzli
Bytí není sranda
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Věci nejsou, slova sere
Syntaktická matice
Jazyk si strč do prdele
Význam trpí nejvíce
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Taky na to dojel
Buď tě dostal dialogem
Nebo rovnou vojel
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Heidegger a tyhle hajzli
Všechno jedna banda
Nesouhlasíš, tak tě majzli
Bytí není sranda
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Věci nejsou, slova sere
Syntaktická matice
Jazyk si strč do prdele
Význam trpí nejvíce
Říkáš mi Nietzsche
Tak s tím jdi do píče
Hmota je víc nežli čas
Říkáš mi Nietzsche
Tak co se mě týče
Hmota bolí jako ďas
Hmota bolí jako ďas
Uklízečka^
Na kraji silnice z koštěte štětiny
Násada válí se zlomená opodál
Rozšláplá, vyhřezlá plechovka Solviny
Kdo ti to, Boženko, kdo ti to udělal
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Na kraji silnice mejdlový bubliny
Smutně a naprázdno vysavač vysává
Až si zas koupíme na stánku noviny
S každým ta zpráva zlá, s každým z nás zamává
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Na kraji silnice gumový holiny
Špinavá zástěra, co stojí pár kaček
Každej jsme najednou tak trochu od špíny
Všichni se pomalu noříme do sraček
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo jí teď uklidí
Násada válí se zlomená opodál
Rozšláplá, vyhřezlá plechovka Solviny
Kdo ti to, Boženko, kdo ti to udělal
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Na kraji silnice mejdlový bubliny
Smutně a naprázdno vysavač vysává
Až si zas koupíme na stánku noviny
S každým ta zpráva zlá, s každým z nás zamává
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Na kraji silnice gumový holiny
Špinavá zástěra, co stojí pár kaček
Každej jsme najednou tak trochu od špíny
Všichni se pomalu noříme do sraček
Přejeli uklízečku, kdo tady uklidí
Přejeli uklízečku, co je to za lidi
Hrajem si na dvorečku, nikdo nic nevidí
Přejeli uklízečku, kdo jí teď uklidí
Zejtra^
Zejtřek si černou barvou malujem
Budoucnost není vůbec jistá
Zase se někde k něčemu schyluje
Už zas se někde něco chystá
Zejtra už nikdy, nikdy nebude
Už žádný další krásný modrý ráno
Zejtra se naplň náš černej osude
Od zejtřka máme všichni vystaráno
Vyložil jsem si karty, hodil kostkama
Padly mi samý mrtvý bledý lidský tváře
Co bylo krásný, je dávno za náme
Od zejtřka vytrhal jsem listy z kalendáře
Zejtra už nikdy, nikdy nebude
Už žádný další krásný modrý ráno
Zejtra se naplň náš černej osude
Od zejtřka máme všichni vystaráno
Budoucnost není vůbec jistá
Zase se někde k něčemu schyluje
Už zas se někde něco chystá
Zejtra už nikdy, nikdy nebude
Už žádný další krásný modrý ráno
Zejtra se naplň náš černej osude
Od zejtřka máme všichni vystaráno
Vyložil jsem si karty, hodil kostkama
Padly mi samý mrtvý bledý lidský tváře
Co bylo krásný, je dávno za náme
Od zejtřka vytrhal jsem listy z kalendáře
Zejtra už nikdy, nikdy nebude
Už žádný další krásný modrý ráno
Zejtra se naplň náš černej osude
Od zejtřka máme všichni vystaráno
Večírek^
Nikdo tady není, takže večírek už asi skončil
Otevřeným oknem jde do místnosti chlad
Je zvláštní, že si nevzpomínám, že bych se s někým loučil
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, nemůžu usnout a chce se mi spát
Rozhlížím se kolem a nevidím žádný prázdný láhve
A napadá mě, že večírek se asi vůbec nekonal
Nikdo z mejch kamarádů se nezastavil na jednu nebo na dvě
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, a nejspíš jsem nikoho z nich nepozval
Nezapisuju si adresy a jména, telefonní čísla a vedle jejich míry
Delší dobu by se mnou stejně asi nikdo nevyšel
Spolužáci na školních fotkách maj místo obličejů cigaretou vypálený díry
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, a nikdo ke mně nikdy nepřišel
Otevřeným oknem jde do místnosti chlad
Je zvláštní, že si nevzpomínám, že bych se s někým loučil
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, nemůžu usnout a chce se mi spát
Rozhlížím se kolem a nevidím žádný prázdný láhve
A napadá mě, že večírek se asi vůbec nekonal
Nikdo z mejch kamarádů se nezastavil na jednu nebo na dvě
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, a nejspíš jsem nikoho z nich nepozval
Nezapisuju si adresy a jména, telefonní čísla a vedle jejich míry
Delší dobu by se mnou stejně asi nikdo nevyšel
Spolužáci na školních fotkách maj místo obličejů cigaretou vypálený díry
Bolí mě hlava, mám sucho v puse, a nikdo ke mně nikdy nepřišel
Ester^
Ester má ráda věci co voněj,
kytky a jabka a mátovej šampon.
Až jí to samotný připadá divný.
Ester má ráda věci co voněj,
kytky a jabka a mátovej šampon.
Zavře se ve sprše a dlouho se mydlí,
celý svý tělo bez jedinýho chloupku.
Vyhublá, bez vlasů ani nepřipomíná holku.
Zavře se ve sprše a dlouho se mydlí,
celý svý tělo bez jedinýho chloupku.
Až nějakej kluk bude chtít její fotku,
tak mu dá radši svůj rentgen hlavy.
Nosí ho v kabelce pro všechny případy.
Až nějakej kluk bude chtít její fotku,
tak mu dá radši svůj rentgen hlavy.
Doktor jí řek, že může bejt klidná,
výsledky testů vypadaj dobře,
k žádnýmu zhoršení prozatím nedošlo.
Doktor jí řek, že může bejt klidná,
výsledky testů vypadaj dobře.
kytky a jabka a mátovej šampon.
Až jí to samotný připadá divný.
Ester má ráda věci co voněj,
kytky a jabka a mátovej šampon.
Zavře se ve sprše a dlouho se mydlí,
celý svý tělo bez jedinýho chloupku.
Vyhublá, bez vlasů ani nepřipomíná holku.
Zavře se ve sprše a dlouho se mydlí,
celý svý tělo bez jedinýho chloupku.
Až nějakej kluk bude chtít její fotku,
tak mu dá radši svůj rentgen hlavy.
Nosí ho v kabelce pro všechny případy.
Až nějakej kluk bude chtít její fotku,
tak mu dá radši svůj rentgen hlavy.
Doktor jí řek, že může bejt klidná,
výsledky testů vypadaj dobře,
k žádnýmu zhoršení prozatím nedošlo.
Doktor jí řek, že může bejt klidná,
výsledky testů vypadaj dobře.
Happyend^
Dopadlo to dobře, vzali se.
Vzali se za ruce.
Už několik dní bylo strašný horko a dusno
a žádnej z nich stejně nemoh pořádně usnout,
tak vyšli ven a procházeli prázdný noční ulice.
Dopadlo to dobře, vzali se.
Dopadlo to dobře, vzali se.
Noc končila, za chvíli bude ráno.
Ona povídá: ,,Miláčku, já se tak těším,
až poletíme na svatební cestu.
Miláčku, nedívej se dolů,
koukni se na nevěstu."
Vzali se za ruce a ani si neřekli ano.
Dopadlo to dobře, vzali se.
On povídá: ,,Tyhle oslavy jsou všecky stejný,
když přijdeš pozdě, nepoznáš jestli je to svatba nebo pohřeb.
Někdy si myslím, že není žádná naděje."
A ona povídá: "Ale prý, když je to z lásky,
tak země se zachvěje."
Takže tentokrát to naštěstí dopadlo dobře.
Vzali se za ruce.
Už několik dní bylo strašný horko a dusno
a žádnej z nich stejně nemoh pořádně usnout,
tak vyšli ven a procházeli prázdný noční ulice.
Dopadlo to dobře, vzali se.
Dopadlo to dobře, vzali se.
Noc končila, za chvíli bude ráno.
Ona povídá: ,,Miláčku, já se tak těším,
až poletíme na svatební cestu.
Miláčku, nedívej se dolů,
koukni se na nevěstu."
Vzali se za ruce a ani si neřekli ano.
Dopadlo to dobře, vzali se.
On povídá: ,,Tyhle oslavy jsou všecky stejný,
když přijdeš pozdě, nepoznáš jestli je to svatba nebo pohřeb.
Někdy si myslím, že není žádná naděje."
A ona povídá: "Ale prý, když je to z lásky,
tak země se zachvěje."
Takže tentokrát to naštěstí dopadlo dobře.
Chrlení^
Viděl jsem největší hlavy své generace
namačkané kolem hromadného triangulačního bodu vesmíru
u obce Lukov v okrese Kladno.
Nejisté, trochu rozmazané hlavy,
které záklonem obnažily gravitační síly svých černých nosních děr,
aniž by tím chtěly cokoliv říct
Podexponované hlavy hltající libovolný laciný alkohol
z podepsaných plastových kelímků,
v obavě, aby na festivalu alternativní kultury nevypadaly normálně.
***
Viděl jsem četu zánovních zenovejch zmítačů,
apoštolů trapnosti a nejvyšší poroty putovní ceny Horníčka dne.
Bandu čuráků, kteří za pomoci svých transvestydkých pysků
neúnavně směřovaly k obřímu ropizačnímu bukkake.
Kteří nestudovali východní filozofii.
Kteří si u Kozla objednávali bramborákovou pizzu se slaninou
a poslouchali přitom tlachání štamgastů.
Kteří nestudovali západní filozofii.
Kterým štamgasti říkali, aby hlavně žili pomalu,
protože oni žili taknějak středně rychle, a stálo to za hovno.
Kteří nestudovali severní filozofii.
Kteří se příští pondělí sháněli po štamgastech,
aby zjistili, že štamgasti mezitím umřeli.
Kteří nestudovali jižní filozofii.
***
Svatej Leontýne, kterej se už naučil žít v rovnováze se svojí anální kompulzí,
ale přesto občas vytáhneš z kapsy troje cigára a řekneš:
"Hergot, nějak mi ten management schizofrenie zase přerůstá přes hlavy."
Svatej Pane Jane, nadvakrát reinkarnovanej mistře moudrýho humoru.
Svatej Arnošte, kosmickej cyklisto v permanentním hypoglykemickým šoku.
Svatej Pavle, Řehoři Samso před operací,
Kilgore Troute, architekte systémů,
voni Merciere i Carmiere,
Medívku, Tlapísku i Tvrdýsku.
Svatej Hynku, kontextovej kulturisto jednorázovejch mrdaček.
Svatej Lukáši, patrone všech, kteří povýšili vychcávání na uměleckej žánr.
Lukáši krásnej, když s rozpuštěnejma vlasama na baru ve tři hodiny ráno
vypočítáváš na prstech hlavní myšlenky Tomáše Akvinského.
Svatej Lexislave s nejlepším ořechovým chlebem na světě.
Svatá prostato, píše se tu, že byste si měli vyříznout srdce.
Běžte radši k Huderům na diluviální držkovku.
A k ní si dejte né Plzeň, ale Staropramen, má lepší poměr cena výkon.
Tuhle mi chyběla koruna, jediná pitomá koruna,
abych si dal druhej,
když jsem na vás čekal.
namačkané kolem hromadného triangulačního bodu vesmíru
u obce Lukov v okrese Kladno.
Nejisté, trochu rozmazané hlavy,
které záklonem obnažily gravitační síly svých černých nosních děr,
aniž by tím chtěly cokoliv říct
Podexponované hlavy hltající libovolný laciný alkohol
z podepsaných plastových kelímků,
v obavě, aby na festivalu alternativní kultury nevypadaly normálně.
***
Viděl jsem četu zánovních zenovejch zmítačů,
apoštolů trapnosti a nejvyšší poroty putovní ceny Horníčka dne.
Bandu čuráků, kteří za pomoci svých transvestydkých pysků
neúnavně směřovaly k obřímu ropizačnímu bukkake.
Kteří nestudovali východní filozofii.
Kteří si u Kozla objednávali bramborákovou pizzu se slaninou
a poslouchali přitom tlachání štamgastů.
Kteří nestudovali západní filozofii.
Kterým štamgasti říkali, aby hlavně žili pomalu,
protože oni žili taknějak středně rychle, a stálo to za hovno.
Kteří nestudovali severní filozofii.
Kteří se příští pondělí sháněli po štamgastech,
aby zjistili, že štamgasti mezitím umřeli.
Kteří nestudovali jižní filozofii.
***
Svatej Leontýne, kterej se už naučil žít v rovnováze se svojí anální kompulzí,
ale přesto občas vytáhneš z kapsy troje cigára a řekneš:
"Hergot, nějak mi ten management schizofrenie zase přerůstá přes hlavy."
Svatej Pane Jane, nadvakrát reinkarnovanej mistře moudrýho humoru.
Svatej Arnošte, kosmickej cyklisto v permanentním hypoglykemickým šoku.
Svatej Pavle, Řehoři Samso před operací,
Kilgore Troute, architekte systémů,
voni Merciere i Carmiere,
Medívku, Tlapísku i Tvrdýsku.
Svatej Hynku, kontextovej kulturisto jednorázovejch mrdaček.
Svatej Lukáši, patrone všech, kteří povýšili vychcávání na uměleckej žánr.
Lukáši krásnej, když s rozpuštěnejma vlasama na baru ve tři hodiny ráno
vypočítáváš na prstech hlavní myšlenky Tomáše Akvinského.
Svatej Lexislave s nejlepším ořechovým chlebem na světě.
Svatá prostato, píše se tu, že byste si měli vyříznout srdce.
Běžte radši k Huderům na diluviální držkovku.
A k ní si dejte né Plzeň, ale Staropramen, má lepší poměr cena výkon.
Tuhle mi chyběla koruna, jediná pitomá koruna,
abych si dal druhej,
když jsem na vás čekal.
Kamarádi^
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že život je jinde,
tak kdy už mi někdo konečně ukáže cestu.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že život je hra, něco jako člověče nezlob se,
tak proč pořád stojím v domečku a ne a ne hodit šestku.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že stojím na křižovatce a záleží jenom na mně, kterou cestou se dát,
ale nevidí, že na všech semaforech svítí červená.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že dneska je mi možná zle, ale už zejtra mi bude líp,
ale nedokážou mi vysvětlit, co to slovo vlastně znamená.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
že život je jinde,
tak kdy už mi někdo konečně ukáže cestu.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že život je hra, něco jako člověče nezlob se,
tak proč pořád stojím v domečku a ne a ne hodit šestku.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že stojím na křižovatce a záleží jenom na mně, kterou cestou se dát,
ale nevidí, že na všech semaforech svítí červená.
Kamarádi z terapie mi říkaj,
že dneska je mi možná zle, ale už zejtra mi bude líp,
ale nedokážou mi vysvětlit, co to slovo vlastně znamená.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Nevidím světlo, nevidím světlo na konci tunelu.
Koruna^
Hodíme si korunou
anebo si střihnem,
kdo bude kluk
a kdo z nás bude dneska večer holka,
jen ať další noci rychle uplynou,
protože, mám-li bejt upřímnej,
mně je to fuk,
stejně se nejradši jenom koukám.
Padneme si do oka
anebo se naše pohledy minou,
možná se jen můj stín na zdi
potká s tvým stínem,
možná bys chtěla,
aby tu teď s nějakou jinou
byl někdo jinej,
stejně se nejradši jenom koukám.
Potkáme se v baru
anebo v nějaký hospodě,
když chodíš dlouho mezi lidi,
tak nakonec musíš někoho potkat,
sluší ti to,
vypadáš jako nějaká svoje starší fotka
z doby, kdy sis ještě myslela,
že jsi v pohodě,
nechci tě zklamat, ale
stejně se nejradši jenom koukám.
anebo si střihnem,
kdo bude kluk
a kdo z nás bude dneska večer holka,
jen ať další noci rychle uplynou,
protože, mám-li bejt upřímnej,
mně je to fuk,
stejně se nejradši jenom koukám.
Padneme si do oka
anebo se naše pohledy minou,
možná se jen můj stín na zdi
potká s tvým stínem,
možná bys chtěla,
aby tu teď s nějakou jinou
byl někdo jinej,
stejně se nejradši jenom koukám.
Potkáme se v baru
anebo v nějaký hospodě,
když chodíš dlouho mezi lidi,
tak nakonec musíš někoho potkat,
sluší ti to,
vypadáš jako nějaká svoje starší fotka
z doby, kdy sis ještě myslela,
že jsi v pohodě,
nechci tě zklamat, ale
stejně se nejradši jenom koukám.
Krematorium^
Podzim dávno skončil a zima ještě nezačala,
venku je tma, i když už měl být den.
Za ranní tramvají zůstává bílá čára,
i ta za chvíli zmizí v dešti se sněhem.
Nevím přesně, jak mi je;
takovej divnej pocit pod krkem,
jako bych slyšel vzduchem svištět břitvy.
Říkám si, kdy nás vezmou útokem
a kolik svý vlastní krve bych ještě vypliv.
Nevím přesně, jak mi je.
Podzim dávno skončil a zima ještě nezačíná,
venku je tma i když už měl být den.
Tramvaj je v zastávce, brána se otevírá.
Vychází malý muž a sype zmrzlý chodník popelem.
Nevím přesně, jak mi je;
takovej divnej pocit pod krkem,
jako bych slyšel vzduchem svištět břitvy.
Říkám si, kdy nás vezmou útokem,
a kolik svý vlastní krve bych ještě vypliv.
Nevím přesně, jak mi je.
Ale déšť ten popel nesmyje,
tak jsem radši, když nechčije.
venku je tma, i když už měl být den.
Za ranní tramvají zůstává bílá čára,
i ta za chvíli zmizí v dešti se sněhem.
Nevím přesně, jak mi je;
takovej divnej pocit pod krkem,
jako bych slyšel vzduchem svištět břitvy.
Říkám si, kdy nás vezmou útokem
a kolik svý vlastní krve bych ještě vypliv.
Nevím přesně, jak mi je.
Podzim dávno skončil a zima ještě nezačíná,
venku je tma i když už měl být den.
Tramvaj je v zastávce, brána se otevírá.
Vychází malý muž a sype zmrzlý chodník popelem.
Nevím přesně, jak mi je;
takovej divnej pocit pod krkem,
jako bych slyšel vzduchem svištět břitvy.
Říkám si, kdy nás vezmou útokem,
a kolik svý vlastní krve bych ještě vypliv.
Nevím přesně, jak mi je.
Ale déšť ten popel nesmyje,
tak jsem radši, když nechčije.
Milá^
Pojď ke mně, má milá...
Každý se tě bojí,
když do tmy září
tvá košile bílá.
Tak kdy budeme svoji,
má milá s bledou tváří?
Otoč se, má milá,
nestůj tu v těch šatech.
Tak jak se ti daří?
Kde jsi tak dlouho byla?
Máš zvláštní barvu na rtech,
má milá s bledou tváří.
Stojíš přede mnou, milá,
kostnatá a nahá,
hlavou na mě kýváš.
Krev mi tuhne v žilách,
dotknout se tě zdráhám.
Co jiného mi zbývá?
Každý se tě bojí,
když do tmy září
tvá košile bílá.
Tak kdy budeme svoji,
má milá s bledou tváří?
Otoč se, má milá,
nestůj tu v těch šatech.
Tak jak se ti daří?
Kde jsi tak dlouho byla?
Máš zvláštní barvu na rtech,
má milá s bledou tváří.
Stojíš přede mnou, milá,
kostnatá a nahá,
hlavou na mě kýváš.
Krev mi tuhne v žilách,
dotknout se tě zdráhám.
Co jiného mi zbývá?
Moře^
Na břehu stojím
mrtvého moře,
ponořit se bojím,
když zřel jsem druhé hořet.
V tlumoku lovím
už dlouho leklé ryby,
to, co jim povím,
se nebude všem líbit.
U konce zdá se
jejich i moje práce,
k rozkladu kráse
nastal čas druhé vracet.
Tělo se v letu točí
a pád vyvolá kola,
v odlesku mléčných očí
poslední hyperbola.
mrtvého moře,
ponořit se bojím,
když zřel jsem druhé hořet.
V tlumoku lovím
už dlouho leklé ryby,
to, co jim povím,
se nebude všem líbit.
U konce zdá se
jejich i moje práce,
k rozkladu kráse
nastal čas druhé vracet.
Tělo se v letu točí
a pád vyvolá kola,
v odlesku mléčných očí
poslední hyperbola.
Večeře^
Latentní lesbička a platonickej pankáč.
Konceptuální kundička, avantgardní alkáč.
Rumová rakvička, imaginární inženýr.
Zkažená stolička, posranej pionýr.
V kontroverzní konfiguraci
sesedli se u stolu,
líčka lačná po legraci,
povečeřme pospolu.
Latentní lesbička a platonickej pankáč.
Konceptuální kundička, avantgardní alkáč.
Rumová rakvička, imaginární inženýr.
Zkažená stolička, posranej pionýr.
Popít si a pobavit,
víno smysly vzrušuje,
zbytky raději zabalit,
snídaně se zrušuje.
Konceptuální kundička, avantgardní alkáč.
Rumová rakvička, imaginární inženýr.
Zkažená stolička, posranej pionýr.
V kontroverzní konfiguraci
sesedli se u stolu,
líčka lačná po legraci,
povečeřme pospolu.
Latentní lesbička a platonickej pankáč.
Konceptuální kundička, avantgardní alkáč.
Rumová rakvička, imaginární inženýr.
Zkažená stolička, posranej pionýr.
Popít si a pobavit,
víno smysly vzrušuje,
zbytky raději zabalit,
snídaně se zrušuje.
Zdraví^
Viděl jsi ho včera v metru,
ale nikdo jinej ho neviděl,
slyšel jsi hukot brzdícího vlaku,
ale žádnej vlak zrovna nepřijel.
Spárama v dlažbě zněj podivný zvuky,
říkaj ti, co bys měl dělat.
Svýmu odrazu v zrcadle se bojíš rozhrnout vlasy,
abys tam nenašel terč uprostřed čela.
Udělej něco pro svý zdraví,
vyhledej rady lékaře,
udělej něco pro svý zdraví,
stav se pro útěchu na faře,
udělej něco pro svý zdraví,
svěř se kolegům v úřadu,
udělej něco pro svý zdraví,
nečekej, až přijdeš na řadu.
Včera ti někdo podal ruku,
byla studená a slizká jako had,
zvedl jsi oči, kdo tě to zdraví,
ale neviděls tam nikoho stát.
Potkal jsi ho u sebe doma,
ale přitom žiješ pořád sám,
bouch dveřma, řekl Sbohem, Karle,
ale ty se přece jmenuješ Jan.
Udělej něco pro svý zdraví,
vyhledej rady lékaře,
udělej něco pro svý zdraví,
stav se pro útěchu na faře,
udělej něco pro svý zdraví,
svěř se kolegům v úřadu,
udělej něco pro svý zdraví,
nečekej, až přijdeš na řadu,
udělej něco pro svý zdraví,
vystřel si mozek z hlavy!
ale nikdo jinej ho neviděl,
slyšel jsi hukot brzdícího vlaku,
ale žádnej vlak zrovna nepřijel.
Spárama v dlažbě zněj podivný zvuky,
říkaj ti, co bys měl dělat.
Svýmu odrazu v zrcadle se bojíš rozhrnout vlasy,
abys tam nenašel terč uprostřed čela.
Udělej něco pro svý zdraví,
vyhledej rady lékaře,
udělej něco pro svý zdraví,
stav se pro útěchu na faře,
udělej něco pro svý zdraví,
svěř se kolegům v úřadu,
udělej něco pro svý zdraví,
nečekej, až přijdeš na řadu.
Včera ti někdo podal ruku,
byla studená a slizká jako had,
zvedl jsi oči, kdo tě to zdraví,
ale neviděls tam nikoho stát.
Potkal jsi ho u sebe doma,
ale přitom žiješ pořád sám,
bouch dveřma, řekl Sbohem, Karle,
ale ty se přece jmenuješ Jan.
Udělej něco pro svý zdraví,
vyhledej rady lékaře,
udělej něco pro svý zdraví,
stav se pro útěchu na faře,
udělej něco pro svý zdraví,
svěř se kolegům v úřadu,
udělej něco pro svý zdraví,
nečekej, až přijdeš na řadu,
udělej něco pro svý zdraví,
vystřel si mozek z hlavy!
Hoši^
Rec:
Seru na modrej život,
4 roky si vyplňuju okýnka a co z toho mám?
nic! už nikdy si nevyplním žadný modrý okýnko,
už nikdy nepřevedu žádnou babičku přes ulici
strčím ji tam bábu
a nejlíp kdyby měla berle, aby se nemohla bránit
a budu mluvit sprostě ...
Hoši od Bobří řeky
platěj falešnými šeky
Jindra Hojer s červenáčkem
stavěj auta připínáčkem
Rec:
A já, já taky seru na modrej život
vždycky jste řikali, co dělá Jindra, to dělej taky
tak když jindra sere, tak já taky seru
už nikdy si nevyčistim zuby
už nikdy si nevyměnim slipy
leda s Jindrou, kdyby chtěl
ale budu u toho mluvit sprostě ...
Timur a jeho parta
jde na to pěkně zhurta
chceš-nechceš vždycky pomůžou
násilím si to vymůžou
Rec:
Budu pít pivo, dvanáctku
a taky budu kouřit,
jasně, že trávu, nejsem blbej
a když budu pod vlivem,
tak se může stát, že budu mluvit sprostě
jo, já budu mluvit strašně sprostě
klidně se může stát, že třeba řeknu ...
Hoši od Bobří řeky
vydávaj už jenom skřeky
Kronika ztracený stopy
píše hodně sprostej dopis
Rec:
Milý Mirku Dušíne,
my už všichni tušíme
tušíme, že jsi to ty
kdo nám přelejzá ploty
kdo nám snědl ty šproty
kdo krade ty boty
kdo nám vypil dobré vody
kdo je kluk do nepohody
kdo nám v noci pochcal schody
hody, hody, doprovody
hody, hody, doprovody
Seru na modrej život,
4 roky si vyplňuju okýnka a co z toho mám?
nic! už nikdy si nevyplním žadný modrý okýnko,
už nikdy nepřevedu žádnou babičku přes ulici
strčím ji tam bábu
a nejlíp kdyby měla berle, aby se nemohla bránit
a budu mluvit sprostě ...
Hoši od Bobří řeky
platěj falešnými šeky
Jindra Hojer s červenáčkem
stavěj auta připínáčkem
Rec:
A já, já taky seru na modrej život
vždycky jste řikali, co dělá Jindra, to dělej taky
tak když jindra sere, tak já taky seru
už nikdy si nevyčistim zuby
už nikdy si nevyměnim slipy
leda s Jindrou, kdyby chtěl
ale budu u toho mluvit sprostě ...
Timur a jeho parta
jde na to pěkně zhurta
chceš-nechceš vždycky pomůžou
násilím si to vymůžou
Rec:
Budu pít pivo, dvanáctku
a taky budu kouřit,
jasně, že trávu, nejsem blbej
a když budu pod vlivem,
tak se může stát, že budu mluvit sprostě
jo, já budu mluvit strašně sprostě
klidně se může stát, že třeba řeknu ...
Hoši od Bobří řeky
vydávaj už jenom skřeky
Kronika ztracený stopy
píše hodně sprostej dopis
Rec:
Milý Mirku Dušíne,
my už všichni tušíme
tušíme, že jsi to ty
kdo nám přelejzá ploty
kdo nám snědl ty šproty
kdo krade ty boty
kdo nám vypil dobré vody
kdo je kluk do nepohody
kdo nám v noci pochcal schody
hody, hody, doprovody
hody, hody, doprovody
Vpořádku^
Dlouho jsem hledal
Už je to vpořádku
Dlouho jsem bloudil
Už je to vpořádku
Teď už nic nehledám
Už je to vpořádku
Ne, že bych našel
Už je to vpořádku
Ale už je to vpořádku
Všechno je vpořádku
Neříkat lidem
Nic se ti nelíbí
Co se ti nelíbí
Nic se ti nelíbí
Hlavně neříkat lidem
Nic se ti nelíbí
Co nemáš rád
Nic se ti nelíbí
Hlavně nedělat ukvapený závěry
Žádnej závěr není dost ukvapenej
Dlouho jsem hledal
Už je to vpořádku
Dlouho jsem bloudil
Už je to vpořádku
Teď už nic nehledám
Už je to vpořádku
Ne, že bych našel
Už je to vpořádku
Ale už je to vpořádku
Všechno je vpořádku
Už je to vpořádku
Dlouho jsem bloudil
Už je to vpořádku
Teď už nic nehledám
Už je to vpořádku
Ne, že bych našel
Už je to vpořádku
Ale už je to vpořádku
Všechno je vpořádku
Neříkat lidem
Nic se ti nelíbí
Co se ti nelíbí
Nic se ti nelíbí
Hlavně neříkat lidem
Nic se ti nelíbí
Co nemáš rád
Nic se ti nelíbí
Hlavně nedělat ukvapený závěry
Žádnej závěr není dost ukvapenej
Dlouho jsem hledal
Už je to vpořádku
Dlouho jsem bloudil
Už je to vpořádku
Teď už nic nehledám
Už je to vpořádku
Ne, že bych našel
Už je to vpořádku
Ale už je to vpořádku
Všechno je vpořádku
Dlouho^
Jak dlouho
To trvá
Než otevřeš oči
Směrem, kterým stojím
Jak dlouho
To trvá
Než zavřu oči
A uvidím tam jinou
To trvá
Než otevřeš oči
Směrem, kterým stojím
Jak dlouho
To trvá
Než zavřu oči
A uvidím tam jinou
Nádobí^
Miroslav otvírá oči
Obraz je temný a černobílý
Větrák se pomalu točí
Větrák se pomalu točí
Mraky prachu padaj k zemi
Písek skřípe mezi zuby
A pot se lepí na košili
A pot se lepí na košili
Miroslav není překvapený
Netušil odkud a kdy
Ale věděl, že jednou to přijde
Věděl, že jednou ...
Nádobí se dneska už od rána
Chovalo nějak divně
Měl si dát větší pozor
Měl si dát větší pozor
Znáš to, když něco v dálce cinkne
Ty přijdeš do kuchyně a nic
Jen ticho, co se dá krájet
Jen ticho, co se dá krájet
Obraz je temný a černobílý
Miroslav zavírá oči
Miroslav myslí na nádobí
Miroslav myslí na nádobí
Vzkažte nádobí, že se nezlobím
Vzkažte nádobí, že se nezlobím
Obraz je temný a černobílý
Větrák se pomalu točí
Větrák se pomalu točí
Mraky prachu padaj k zemi
Písek skřípe mezi zuby
A pot se lepí na košili
A pot se lepí na košili
Miroslav není překvapený
Netušil odkud a kdy
Ale věděl, že jednou to přijde
Věděl, že jednou ...
Nádobí se dneska už od rána
Chovalo nějak divně
Měl si dát větší pozor
Měl si dát větší pozor
Znáš to, když něco v dálce cinkne
Ty přijdeš do kuchyně a nic
Jen ticho, co se dá krájet
Jen ticho, co se dá krájet
Obraz je temný a černobílý
Miroslav zavírá oči
Miroslav myslí na nádobí
Miroslav myslí na nádobí
Vzkažte nádobí, že se nezlobím
Vzkažte nádobí, že se nezlobím
Ruce^
Nejkrásnější jsi byla na konci
Svýho anorektickýho období
Prohlížím si fotky tvejch rukou
Ruce byly vždycky stejný
I když jsi měnila podoby
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
Nejlepší to bylo uprostřed
Tvý manický fáze
Co všechno jsi zvládla těma rukama
Ruce byly vždycky stejný
Ruce, ty mi budou scházet
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
A nejhorší to bylo na začátku
Tvýho jungiánskýho studia
Už si na to moc nevzpomínám
Jenom ty ruce vždycky stejný
Ruce byly vždycky stejný
I když už jsi tu nebyla
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
Svýho anorektickýho období
Prohlížím si fotky tvejch rukou
Ruce byly vždycky stejný
I když jsi měnila podoby
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
Nejlepší to bylo uprostřed
Tvý manický fáze
Co všechno jsi zvládla těma rukama
Ruce byly vždycky stejný
Ruce, ty mi budou scházet
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
A nejhorší to bylo na začátku
Tvýho jungiánskýho studia
Už si na to moc nevzpomínám
Jenom ty ruce vždycky stejný
Ruce byly vždycky stejný
I když už jsi tu nebyla
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama
Nech mě, nech mě, nech mě bejt
Nešahej na mě těma rukama ...
Noc^
Tohle je moje sbírka nedopitejch lahví
Pomalu se na nich usazuje prach
Poslední dobou nějak nemám čas pít
Tohle je moje květina na okně
Je sice do dvora, ale daří se jí celkem dobře
Vědělas, že i kaktusy se musej zalejvat
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
V koupelně je náplast na kuří oka
Brufen, dva tripy a zubní pasta
Vyber si klidně na co máš chuť
Bylo by hezký, kdybysme skončili najednou
Ale možná je to takhle nakonec lepší
Až ráno půjdeš, tak stačí jenom zabouchnout
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Pomalu se na nich usazuje prach
Poslední dobou nějak nemám čas pít
Tohle je moje květina na okně
Je sice do dvora, ale daří se jí celkem dobře
Vědělas, že i kaktusy se musej zalejvat
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
V koupelně je náplast na kuří oka
Brufen, dva tripy a zubní pasta
Vyber si klidně na co máš chuť
Bylo by hezký, kdybysme skončili najednou
Ale možná je to takhle nakonec lepší
Až ráno půjdeš, tak stačí jenom zabouchnout
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Není to tvoje vina
Touhle dobou jsem obvykle sám
Oxymoron^
Věci se daly do pohybu
Jiným směrem, než jsi čekal
Hledáš ve starým zápisníku
Stránky jsou hodně rozmazaný
Bojíš se, co se dočteš
Vzpomínáš, žes byl dost špatnej
Píšeš, že bys ji chtěl milovat
Milovat
Ale že milovat je oxymoron
Věci se sekly v mrtvým bodě
Tohles už někdy musel zažít
Musí bejt nějakej snadnej způsob
Ale ty nevíš
Vzpomínáš, žes byl dost špatnej
Pořád jsi ji chtěl vomrdat
Ale vomrdat je oxymoron
Jiným směrem, než jsi čekal
Hledáš ve starým zápisníku
Stránky jsou hodně rozmazaný
Bojíš se, co se dočteš
Vzpomínáš, žes byl dost špatnej
Píšeš, že bys ji chtěl milovat
Milovat
Ale že milovat je oxymoron
Věci se sekly v mrtvým bodě
Tohles už někdy musel zažít
Musí bejt nějakej snadnej způsob
Ale ty nevíš
Vzpomínáš, žes byl dost špatnej
Pořád jsi ji chtěl vomrdat
Ale vomrdat je oxymoron
Město^
Co je to za divný město
Vždycky, když se vzbudím
Tak je tu tma
Vstanu a chodím městem
S rukama před sebou
A když do tebe vrazím
Tak se ptám
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys se mnou chodit
V tomhle divným městě
Co je to za divnej pokoj
Vždycky, když se vzbudím
Hraje tu hudba
Vstanu a otočím se
Na tvoji stranu postele
A když tě tam vidím
Tak se ptám
Mohla bys se mnou spát
Mohla bys se mnou spát
Mohla bys spát se mnou
V tomhle divným pokoji
Co je to za divnej hotel
Vždycky, když sem přijdu
Tak je tu plno
Na chodbách davy lidí
Všichni koukaj dolu
Beru si dopisní papír
A píšu tam
Mohla bys se mnou bydlet
Mohla bys se mnou bydlet
Mohla bys se mnou bydlet
V tomhle divným hotelu
Co je to za divný město
Vždycky, když se vzbudím
Tak je tu tma
Vstanu a chodím městem
S rukama před sebou
A když do tebe vrazím
Tak se ptám
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys se mnou chodit
V tomhle divným městě
Vždycky, když se vzbudím
Tak je tu tma
Vstanu a chodím městem
S rukama před sebou
A když do tebe vrazím
Tak se ptám
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys se mnou chodit
V tomhle divným městě
Co je to za divnej pokoj
Vždycky, když se vzbudím
Hraje tu hudba
Vstanu a otočím se
Na tvoji stranu postele
A když tě tam vidím
Tak se ptám
Mohla bys se mnou spát
Mohla bys se mnou spát
Mohla bys spát se mnou
V tomhle divným pokoji
Co je to za divnej hotel
Vždycky, když sem přijdu
Tak je tu plno
Na chodbách davy lidí
Všichni koukaj dolu
Beru si dopisní papír
A píšu tam
Mohla bys se mnou bydlet
Mohla bys se mnou bydlet
Mohla bys se mnou bydlet
V tomhle divným hotelu
Co je to za divný město
Vždycky, když se vzbudím
Tak je tu tma
Vstanu a chodím městem
S rukama před sebou
A když do tebe vrazím
Tak se ptám
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys chodit se mnou
Mohla bys se mnou chodit
V tomhle divným městě
Motto^
Normálně by odešel
Všechno by muselo mít svůj řád
Okno s výhledem na moře
Kde ženy rybářů šijí šátky
Na molu by stál muž s houslemi
Vyšitý v pravém dolním rohu
Jak bere celý záliv do ruky
Všechno by muselo mít svůj řád
Proto by nepřišel, ale odešel
Je stále těžší udržet rovnováhu
Hudba z různých úrovní nabývá na síle
Člověk se snaží vzepřít ocasem
Ale kámen je příliš hladký
Zelené přísavky na prstech povolují
Tak člověk uvolní svaly
A nechá své tělo ať padá
Zdá se mu o změně měřítka
Zdá se mu, že je jehla, co si bodl do nohy
Pomalu pluje krevním řečištěm
Lehá si a snaží se skoro nedýchat
Stejně se přískoky blíží k cíli
Je-li tedy změna jediným významem
Pak měřítko ztrácí svůj význam
Zdá se mu, že to někdo vypráví
Zdá se mu, že se probudí
Je stále těžší udržet rovnováhu
Hudba z různých úrovní nabývá na síle
Člověk se snaží vzepřít ocasem
Ale kámen je příliš hladký
Zelené přísavky na prstech povolují
Tak člověk uvolní svaly
A nechá své tělo ať padá
Připomínáte mi mou dávnou lásku
Jezdil jsem od ní noční tramvají
Cítil jsem obdiv k duševním nemocem
Je to jako cesta, nerad cestuju sám
Nemusíte být smutná, napsal jsem o tom
O vzdáleném městě, kde často pršelo
V té povídce kolem vás létají motýli
Vidím vaše prsty na klávesách
Ale neslyším, jestli něco hrajete
Všechno by muselo mít svůj řád
Okno s výhledem na moře
Kde ženy rybářů šijí šátky
Na molu by stál muž s houslemi
Vyšitý v pravém dolním rohu
Jak bere celý záliv do ruky
Všechno by muselo mít svůj řád
Proto by nepřišel, ale odešel
Je stále těžší udržet rovnováhu
Hudba z různých úrovní nabývá na síle
Člověk se snaží vzepřít ocasem
Ale kámen je příliš hladký
Zelené přísavky na prstech povolují
Tak člověk uvolní svaly
A nechá své tělo ať padá
Zdá se mu o změně měřítka
Zdá se mu, že je jehla, co si bodl do nohy
Pomalu pluje krevním řečištěm
Lehá si a snaží se skoro nedýchat
Stejně se přískoky blíží k cíli
Je-li tedy změna jediným významem
Pak měřítko ztrácí svůj význam
Zdá se mu, že to někdo vypráví
Zdá se mu, že se probudí
Je stále těžší udržet rovnováhu
Hudba z různých úrovní nabývá na síle
Člověk se snaží vzepřít ocasem
Ale kámen je příliš hladký
Zelené přísavky na prstech povolují
Tak člověk uvolní svaly
A nechá své tělo ať padá
Připomínáte mi mou dávnou lásku
Jezdil jsem od ní noční tramvají
Cítil jsem obdiv k duševním nemocem
Je to jako cesta, nerad cestuju sám
Nemusíte být smutná, napsal jsem o tom
O vzdáleném městě, kde často pršelo
V té povídce kolem vás létají motýli
Vidím vaše prsty na klávesách
Ale neslyším, jestli něco hrajete
Sousedi^
Soused má u dveří boty
Boty svý mrtvý matky
V hrobě se necítí dobře
Tak kdyby se chtěla vrátit
Sousedka v garsonce v přízemí
Celou noc řinčí řetězy
Před tejdnem řinčet přestala
A nikdo tam nechce jít zazvonit
Soused, co nemá rád lidi
Sedává v županu u okna
Dívá se dolu a píše seznamy
Na čtverečkovanej papír
Soused z pátýho patra
Je pes, co nemůže na nohy
Ve sklepě čuchá k jedu na krysy
A ne a ne ho sežrat
Soused, co nemá rád lidi
Se zvedá od svýho okna
Ještě je přepíše načisto do knihy
A seznamy budou hotový
Boty svý mrtvý matky
V hrobě se necítí dobře
Tak kdyby se chtěla vrátit
Sousedka v garsonce v přízemí
Celou noc řinčí řetězy
Před tejdnem řinčet přestala
A nikdo tam nechce jít zazvonit
Soused, co nemá rád lidi
Sedává v županu u okna
Dívá se dolu a píše seznamy
Na čtverečkovanej papír
Soused z pátýho patra
Je pes, co nemůže na nohy
Ve sklepě čuchá k jedu na krysy
A ne a ne ho sežrat
Soused, co nemá rád lidi
Se zvedá od svýho okna
Ještě je přepíše načisto do knihy
A seznamy budou hotový
Příběh^
Karel Chudoba nosil o tři čísla větší béžový punčocháče
Většinu dne strávil schovaný pod klavírem
Špatně vyslovoval, ale zajímalo ho, jak se věci jmenují
Občas se odvážil vylézt a zeptal se někoho
Jak se nemuješ?
Začli jsme se smát
Viděli jsme, jak se mu po punčocháčích rozlila tmavá skvrna
A Karel Chudoba se běžel schovat pod klavír
Byli jsme děti
Byli jsme děti a k svačině jsme pili čaj s mlíkem
Bylo podzimní odpoledne a v herně se ozvala rána
Do skleněný výplně dveří na zahradu narazil pták
Když jsme k němu přiběhli, ještě se klepal
Ale za chvíli umřel
Rozhodli jsme se, že ho pohřbíme na pískovišti
Chtěli jsme mu na hrob něco napsat, ale nevěděli jsme co
Nakonec jsme vymysleli nápis "Spi sladce ptáku"
Ale pak přiběhl Karel Chudoba a řekl, že ten pták se nemuje dlask
Většinu dne strávil schovaný pod klavírem
Špatně vyslovoval, ale zajímalo ho, jak se věci jmenují
Občas se odvážil vylézt a zeptal se někoho
Jak se nemuješ?
Začli jsme se smát
Viděli jsme, jak se mu po punčocháčích rozlila tmavá skvrna
A Karel Chudoba se běžel schovat pod klavír
Byli jsme děti
Byli jsme děti a k svačině jsme pili čaj s mlíkem
Bylo podzimní odpoledne a v herně se ozvala rána
Do skleněný výplně dveří na zahradu narazil pták
Když jsme k němu přiběhli, ještě se klepal
Ale za chvíli umřel
Rozhodli jsme se, že ho pohřbíme na pískovišti
Chtěli jsme mu na hrob něco napsat, ale nevěděli jsme co
Nakonec jsme vymysleli nápis "Spi sladce ptáku"
Ale pak přiběhl Karel Chudoba a řekl, že ten pták se nemuje dlask
Narozeniny^
Vítej
Konečně jsi tady
Bude se ti tu líbit
Nic se tu neděje
Vítej
Konečně
Nic se neděje
Je ráno, jdu po městě a mám takový zvláštní pocit
Jako bych měl mít narozeniny, nebo tak
Asi se usmívám a kolemjdoucí se usmívají na mě
Všechno je hodně zpomalené a jakoby na výšku
Lidi se pohybují nahoru a dolů
A všichni se usmívají
A taky jsem jednou žil, poměrně dlouhou dobu
S klukem a holkou v jedný country písničce
A líbilo se mi tam
Ale dávalo mi to moc prostoru
A já se bojím prostoru
Bojím se usnout, abych si něco neudělal
Konečně jsi tady
Bude se ti tu líbit
Nic se tu neděje
Vítej
Konečně
Nic se neděje
Je ráno, jdu po městě a mám takový zvláštní pocit
Jako bych měl mít narozeniny, nebo tak
Asi se usmívám a kolemjdoucí se usmívají na mě
Všechno je hodně zpomalené a jakoby na výšku
Lidi se pohybují nahoru a dolů
A všichni se usmívají
A taky jsem jednou žil, poměrně dlouhou dobu
S klukem a holkou v jedný country písničce
A líbilo se mi tam
Ale dávalo mi to moc prostoru
A já se bojím prostoru
Bojím se usnout, abych si něco neudělal
Fenka^
Jsi jako fenka, která hárá
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, co si přeju
Jsem viděl v nějakým filmu
Jsi jako fenka, která hárá
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, co si myslím
Jsem si někde přečet
Jsi jako fenka, která hárá
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, čeho se bojím
Se už dávno stalo
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, co si přeju
Jsem viděl v nějakým filmu
Jsi jako fenka, která hárá
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, co si myslím
Jsem si někde přečet
Jsi jako fenka, která hárá
Jsi jako vytůněná stará kára
Cejtím, jak mi v hlavě bije sperma
Cejtím, jak mi od huby jde pára
A ty jsi jako fenka, která hárá
Všechno, co bych ti chtěl říct
Ti už někdo předtím řek
A všechno, čeho se bojím
Se už dávno stalo
Vzducholoď^
Je to jako slunce
Které už několik dní nevyšlo
Tuším ho na jednom konkrétním místě
Dívám se na slunce
Kameny v kapsách
Kabát mě tíží
Mraky jsou ticho
Tichem se blíží
Tichá bílá vzducholoď
Je to jako ptáci
Bezhlesně létají nad příkrovem mraků
Ani svist letky, ani svist letky
Poslouchám ptáky
Kameny v kapsách
Kabát mě tíží
Mraky jsou ticho
Tichem se blíží
Tichá bílá vzducholoď
Je to jako deník
Zapsala jsem si do něj, co bylo dnes k večeři
Ale je teprve ráno
Je to jako zápis v deníku
Které už několik dní nevyšlo
Tuším ho na jednom konkrétním místě
Dívám se na slunce
Kameny v kapsách
Kabát mě tíží
Mraky jsou ticho
Tichem se blíží
Tichá bílá vzducholoď
Je to jako ptáci
Bezhlesně létají nad příkrovem mraků
Ani svist letky, ani svist letky
Poslouchám ptáky
Kameny v kapsách
Kabát mě tíží
Mraky jsou ticho
Tichem se blíží
Tichá bílá vzducholoď
Je to jako deník
Zapsala jsem si do něj, co bylo dnes k večeři
Ale je teprve ráno
Je to jako zápis v deníku
Dotazník^
Ano
Ne
Ne
Ještě si kupuješ nový hadry
Nebo si myslíš, že to dochodíš v těch starejch
Ještě si sháníš nový prášky
Nebo ti stačí občas se trochu nalejt
Patříš k části populace
Která je stále schopná kopulace
Ano - Ne - Nikdy jsem nepatřil
Odpověz: za A, za B, za C
Ne
Ne
Ano
Spíš jako Vladimír a Estragon
Dělíš to na jiné a na hetero
Spíš adrenalin a dopamin
Nebo spíš estrogen a testosteron
Patříš k části populace
Která je stále schopná kopulace
Ano - Ne - Nikdy jsem nepatřil
Odpověz: za A, za B, za C
Ne
Ne
Ne
Neumím posoudit
Ne
Ne
Ještě si kupuješ nový hadry
Nebo si myslíš, že to dochodíš v těch starejch
Ještě si sháníš nový prášky
Nebo ti stačí občas se trochu nalejt
Patříš k části populace
Která je stále schopná kopulace
Ano - Ne - Nikdy jsem nepatřil
Odpověz: za A, za B, za C
Ne
Ne
Ano
Spíš jako Vladimír a Estragon
Dělíš to na jiné a na hetero
Spíš adrenalin a dopamin
Nebo spíš estrogen a testosteron
Patříš k části populace
Která je stále schopná kopulace
Ano - Ne - Nikdy jsem nepatřil
Odpověz: za A, za B, za C
Ne
Ne
Ne
Neumím posoudit
Arabeska^
A pak tě něco nadchne
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
A pak tě něco nadchne
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
A pak tě něco nadchne
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
A pak tě něco nadchne
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Mluvíš děsně rychle
Vždycky něco začneš
Ale nikdy ...
A pak tě něco nadchne
Vyběhneš ze dveří
Nahá a schody ti nestačí
Dlouho o sobě nedáš vědět
Pak do mě vrazíš na ulici
A řekneš, že se ozveš
Jizvy^
Když už jsi tolik čekala
Tak počkáš ještě chvíli
Musíme čekat, čekat
Než okna pustí dovnitř tmu
Jizvy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Navždy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Černá ti ruce spoutala
Bez hnutí, strnutý, bílý
Musejí čekat, čekat
Než chvět se začnou do rytmu
Trvá to k nesnesení dlouho
Než čerň si barvy ochočí
Musíš čekat, čekat
Nedívej se mi do očí
Jizvy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Navždy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Tak počkáš ještě chvíli
Musíme čekat, čekat
Než okna pustí dovnitř tmu
Jizvy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Navždy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Černá ti ruce spoutala
Bez hnutí, strnutý, bílý
Musejí čekat, čekat
Než chvět se začnou do rytmu
Trvá to k nesnesení dlouho
Než čerň si barvy ochočí
Musíš čekat, čekat
Nedívej se mi do očí
Jizvy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Navždy
Jsou jediný
Co ti zůstane
Káva^
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Káva, crack i kokain
Všechny drogy jsou fajn
Jana^
Jana je sama už poměrně dlouho
Její pohyby jsou přesné a dávají smysl
Páteční večer je pokaždé stejný
Dívá se na pár skleněných očí
Přesvědčí se, že ji dobře vidí
Sedne si na gauč a zakloní hlavu
Karel je sám teprve krátce
Ještě si na to nezvykl
Říká si, všední dny jsou docela dobrý
Dívá se na koš v předsíni
Říká si, co teď budu dělat
Zhasne, chvíli jen tak stojí
A zase si rozsvítí
Jana to už dva týdny nedostala
Ale není kvůli tomu nervózní
Poslouchá hlasy z povzdálí
Přemýšlí, zda ji mohli slyšet
Přemýšlí, komu by zavolala
Sedne si do křesla a pak si zapálí
Její pohyby jsou přesné a dávají smysl
Páteční večer je pokaždé stejný
Dívá se na pár skleněných očí
Přesvědčí se, že ji dobře vidí
Sedne si na gauč a zakloní hlavu
Karel je sám teprve krátce
Ještě si na to nezvykl
Říká si, všední dny jsou docela dobrý
Dívá se na koš v předsíni
Říká si, co teď budu dělat
Zhasne, chvíli jen tak stojí
A zase si rozsvítí
Jana to už dva týdny nedostala
Ale není kvůli tomu nervózní
Poslouchá hlasy z povzdálí
Přemýšlí, zda ji mohli slyšet
Přemýšlí, komu by zavolala
Sedne si do křesla a pak si zapálí
Řeka^
Co ti řekla řeka
Když jsi do ní vkročil
Co tě na dně čeká
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Jak se dechu lapá
A co ti proudí do žil
Na jakých slepých mapách
Teď hledáš, co jsi prožil
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Jak chutná její hladina
Jsi v půli cesty nazpátek
Konec byl těžký, teď tě objímá
Jen chladný, temný začátek
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
Když jsi do ní vkročil
Co tě na dně čeká
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
A čí jsi viděl oči
Když jsi do ní vkročil
Co tě na dně čeká
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Jak se dechu lapá
A co ti proudí do žil
Na jakých slepých mapách
Teď hledáš, co jsi prožil
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Jak chutná její hladina
Jsi v půli cesty nazpátek
Konec byl těžký, teď tě objímá
Jen chladný, temný začátek
Co ti řekla řeka
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
Když jsi do ní vkročil
Co tě na dně čeká
A viděls její oči
Co ti řekla řeka
A čí jsi viděl oči